Černá Hora – Břeclav, 1 000 km, 17 hod
Všechno krásné musí někdy skončit. Bohužel… Poslední vlnky na Taře jsme si užili a nastal čas balení a jízdy zpátky do české kotliny.
Po 13 hodinách cesty jsme zastavili u Balatonu v Maďarsku, kde jsme chtěli naposledy popít, přespat a druhý den ráno vyrazit dál. Těšili jsme se na slavné maďarské moře a zklamáni jsme nebyli. Krásně čistá voda, příjemné klima, milí lidé, žádný nepříjemný hmyz a čisté sprchy.
ehm…
Promiň Houbo, musím napsat pravdu…
Ten, kdo na Balaton jede a lehne si tam na týden k vodě, je blb. Neskutečné vedro, voda teplá jak čaj, špinavá, dokonce v ní plavali nějací zákeřní hadi. Žádná peřej, jenom odporně stojatá a klidná voda. Večer začali nehorázně žrát komáři. Nepomáhalo nic – oblečení, repelenty, vzdor, prostě nic. Ve 30° stupních sedět zabalený v kalhotách a mikině je vskutku luxusní záležitost. Tak jsme se rozhodli, že je musíme přepít. Kolem druhé ráno to komáří vzdali… Někteří z nás to ale vzali poctivě a srdnatě s nimi bojovali i po svítání.
Do Břeclavi jsme dorazili po čtyřech hodinách cesty, kde nás přivítal déšť a další tropická horka. Co tady proboha děláme?! Seberme se a jeďme zpátky do překrásné a romantické černohorské krajiny…