Černá Hora, hora Bobotov Kuk 2 522 m.n.m., 18,5 km, 9 hod, výstup 1 000 a sestup 1 400 výškových metrů
Po dni volna nás čekal netradičně přechod hory Bobotov Kuk. Cesta nahoru byla strmá hned od prvních metrů. Náročný kamenitý terén nám dal pěkně zabrat a vrchol jsme dobyli až po čtyřech hodinám chůze a lezení po skalách (několik z nás mělo vážné problémy způsobené včerejším večírkem.. Střízlivění v takových podmínkách nebylo pravda zrovna jednoduché). Za ty výhledy a scenérie to ale bezpochyby stálo.
Po drobné svačině ve dvou a půl tisících metrech jsme se vydali na cestu z hory. Ta byla ještě strmější a chůze po štěrku a kamenech z nás ždímala zbytky sil. Na horě byl stále ještě sníh a bylo ho všude okolo cesty opravdu hodně. Několikrát jsme procházeli přes sněhové jazyky, klouzali se ať už po prdelích nebo jenom nohách a samozřejmě jsme po sobě hodili nějakou tu sněhovou kouli.
Cestou jsme procházeli kolem kouzelné ledové jeskyně plné rampouchů a tůru jsme ukončili u Crnych jazer. Obě měli stálou teplotu a solidní hloubku (biologický unikát). Větší mělo 24 °C, menší 49 metrů hloubku. Tam na nás už čekal Rado – člen expedice, který se bohužel zranil, takže s námi na Bobotov Kuk nemohl jít. Není to ale nic vážného, v lodi se pádlem ohání jako drak!
Zítra nás čeká první úsek Tary. Měli bychom být cca sedm hodin na vodě a ujet více než padesát kilometrů. Spaní v dalším kempu máme rezervované, nevím ale ještě, jestli si budu brát tablet s sebou na vodu. Další report tedy napíšu možná až následující den.